Národní shromádní eskoslovenské v prvním roce republiky . ?mecky a ma-?arsky. V tomto sm?ru pak p?esahuje pojem nového ?ešství venz mezí nacionalismu a sm??uje k tomu, nabýti vyššího smyslupoliticky nadnárodního, asi tak jako pojem státního v?domí švý-carského nebo severoamerického. Záleží p?edevším na nás, bu-dou-li se ti spoluob?ané naší republiky, kte?í ?esky nemluví, cítitn?kdy „?echy v tomto vyšším smyslu politickém. Bylo by ton?co velmi nového a dost t?žko p?edstavitelného, a p?ece jen zasvelmi starého. Nebo? vracíme se tu oklikami dlouhých v?k?k ?ešství z konce st?edov?ku, k dobám posle


Národní shromádní eskoslovenské v prvním roce republiky . ?mecky a ma-?arsky. V tomto sm?ru pak p?esahuje pojem nového ?ešství venz mezí nacionalismu a sm??uje k tomu, nabýti vyššího smyslupoliticky nadnárodního, asi tak jako pojem státního v?domí švý-carského nebo severoamerického. Záleží p?edevším na nás, bu-dou-li se ti spoluob?ané naší republiky, kte?í ?esky nemluví, cítitn?kdy „?echy v tomto vyšším smyslu politickém. Bylo by ton?co velmi nového a dost t?žko p?edstavitelného, a p?ece jen zasvelmi starého. Nebo? vracíme se tu oklikami dlouhých v?k?k ?ešství z konce st?edov?ku, k dobám posledních P?emyslovc?a Lucemburk?, kdy podobn? bylo ?ešství vt?leno v mocný útvarstátní, ale kdy zabíralo do tohoto útvaru i n?mecké kraje a n?-mecké kolonie, p?i ?emž vlastní nacionální ?ešství z?stávalo stálejádrem státu a vlastním d?vodem jeho existence, aniž však tímbyl politicky i zem?pisn? obsah jeho vy?erpán. {Z knihy „Naše Osvobozenr.) 56. PANYCHIDA. ervenobílý prapor vlaje, vít?zný, spanilý —ale kde jste Vy, rodní brat?í, kdož jste jej vztý?ili?Havlí?k?v, Nerud?v prapor, doma jsme poznovu —jakou to krvavou cestou došli jsme k domovu! V kterýchto dálkách jste ten sv?j prapor odvážn? vztý?ili?Kdeže Vám v sv?ta kon?inách násypem mohyly,kdeže to mlhami zplá?e nad Vámi listopad,v kteréže neznámé zemi lze se Vás dokopat? Po?ítat Vaše hroby kdože se osm?lí?Kolik Vás vjšlo vít?zit? Kam jste se pod?li?Veliký pátek minul, nastalo vzk?íšení —ale Vy, brat?í rodm, zdaliž jste smí?eni? Možno-li nekleknout, nekát se a za slzy se styd?t?Kterak jste dovedli milovat a kterak nenávid?t,kterak jste dovedli slunci žít a smát se vich?icím!Možno-li za Vás mrtvé odpustit žijícím? Byli jsme opravdu hodni té krve prolité,pla?ících matek, žen a milenek, o nichž už nevíte,smíme se znáti k d?tem, jichž otc? tady není,smíme tu za Vás obejmout to si


Size: 1469px × 1702px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No

Keywords: ., bookcentury1900, bookdecade1910, bookidnrodnshrom00, bookyear1919