Máj . lezkrotne vaše zpup-nost « Do knížky zapiso-val jména všech, jakrychtá? jmenoval . .Po chvíli odjížd?lirejtha?i k Nymburkua na provaze vleklissebou Martina Rou-ška. Byl sedrán,prostovlasý, a vousjeho krví pot?ísn?ítr kvílel v koru-nách strom? a roz-let?l se i se žalobou k zámku pod?bradskému. Ale darmo. Dobykrále Ji?ího dávno minuly, dnes tu hospoda?íjiní lidé — a ve v?ži dosti místa pro tvrdo-hlavé pikarty. Smutnou podívanou m?li Nymburští, kdyžrejtha?i vjeli Bobnickou branou do m?sta aza sebou smykali blátem ubohého Roušástupy lidu rostly, ?ím více rejtha?i k rkuse blížili a p?i
Máj . lezkrotne vaše zpup-nost « Do knížky zapiso-val jména všech, jakrychtá? jmenoval . .Po chvíli odjížd?lirejtha?i k Nymburkua na provaze vleklissebou Martina Rou-ška. Byl sedrán,prostovlasý, a vousjeho krví pot?ísn?ítr kvílel v koru-nách strom? a roz-let?l se i se žalobou k zámku pod?bradskému. Ale darmo. Dobykrále Ji?ího dávno minuly, dnes tu hospoda?íjiní lidé — a ve v?ži dosti místa pro tvrdo-hlavé pikarty. Smutnou podívanou m?li Nymburští, kdyžrejtha?i vjeli Bobnickou branou do m?sta aza sebou smykali blátem ubohého Roušástupy lidu rostly, ?ím více rejtha?i k rkuse blížili a p?i pohledu na násilníky, kte?ízneuctil: šediny vážného muže, p?st? se zdvi-haly, lid hlasit? reptal, ale na ?adu rejthar? sep?ece neodvážil. Vojáci zjistili Rouška v rathouze šatlavoua dál se hnali ješt? dnes po nové ko?isti keKovanic?m a Ho?átvi. M?li dobré zprávy,brat?i od vlastních krajan? bjfli Mariánský sloup v Mnichov?. Avšak dav lidstva p?ed rathouzem se ne-lozcházel, ale množil se stále a v soumrakuhu?el jako rozvln?né mo?e. P?išel i Sosnas brat?ími z Bobnic a bou?e rostla v lidu. Vydejte nám Rouška, sice šturmem pože-nem!« ozvalo se ze sta hrdel, a výk?iky, vy-hr?žky neutuchaly. Již i první rány dopadlyna kovaná vrata rathouzu. Primas s rychtá?em trnuli a cítili dnes s t?mi\enku. Vypili Nymbur-tí též kalich utrpeníaž na dno. »Propus? Rouška, ustoup li jsme násilí,«rozhodl primas.) S jásotem uvítalzástup ztrápenéhomuže, brat?i ho lí-bali. Ochotné rucep?inášely pokrmyi nápoje k posiln?ní.Ale Roušek sámsotva trochu sílynabral, nem?l stání.Pod?koval zástupu,ale vyprostiti se ne-mohl. »Dom?, dom?,dít? mé Alenka jesama! opakoval n?-kolikráte, když muradili, by do ránav m?st? si odpo-?inul. Slibovali mu bezpe?ný útulek,avšak Roušek nedalse zdržeti a se ..So-snou chvátal k do-movu. Šlo to t
Size: 1497px × 1669px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No
Keywords: ., bookcentury1900, bookdecade1910, bookpublishervpraze, bookyear191
