Máj . sedli si k nim a jen klapali . stá?í i mladí . •sta?í jakoby se vyptávali a mladí jakoby vy-pravovali . . dv? jsme je pozorovali. B?h je. nevím, vid?l-li jsem více ra-dosti, více lásky a více blahau lidí . . Pak jsme vid?li, jakstarý ?áp odlet?l a s potravouse vrátil a jak ?ápat?m vodunosil. Byl už ve?er ... na nebizasvítily už hv?zdy, a já marn?a marn? d?tem p?ipomínal, žeuž je ?as na návrat. A kdyžjsme dorn? jeli, napadlo mn?,že ne nadarmo práv? ?ápy le-genda k tomu ur?ila, aby — prá-zdné-hnízde?ko oživili — Stará jablo?. (^tarou jablo? v sad? máme,jablek má, až sn?t se láme. Pod jablo
Máj . sedli si k nim a jen klapali . stá?í i mladí . •sta?í jakoby se vyptávali a mladí jakoby vy-pravovali . . dv? jsme je pozorovali. B?h je. nevím, vid?l-li jsem více ra-dosti, více lásky a více blahau lidí . . Pak jsme vid?li, jakstarý ?áp odlet?l a s potravouse vrátil a jak ?ápat?m vodunosil. Byl už ve?er ... na nebizasvítily už hv?zdy, a já marn?a marn? d?tem p?ipomínal, žeuž je ?as na návrat. A kdyžjsme dorn? jeli, napadlo mn?,že ne nadarmo práv? ?ápy le-genda k tomu ur?ila, aby — prá-zdné-hnízde?ko oživili — Stará jablo?. (^tarou jablo? v sad? máme,jablek má, až sn?t se láme. Pod jabloni stín tak chladí -sázel ji náš d?da v mládí. D?doušku náš, dob?e sp?te,vaše jabloii co rok kvete. A když z jara bílá kv?tem,jak vy byste žehnal d? Když jdem v lét? pod ní ?ísti,jak váš hlas nám šumí listi. Jak když jste nás na klín brával,pohádky nám povídával. Na podzim t?ch jablek shlukybérem jako z vaší ruky. A když v zim? v sn?hu d?íme,vaši bílou hlavu z?íme. Ach, d?doušku, p?ipadá mi,že žijete dosud s námi! CISLO 14. M A ROCNIK II.
Size: 1429px × 1748px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No
Keywords: ., bookcentury1900, bookdecade1910, bookpublishervpraze, bookyear191
