Máj . ylo nám souzeno, abychom se s mužem tím-to ješt? jednou setkali. Naše brigáda obsadila Livno. Dne 28. zá?í prošlanaše, šestá setnina, m?stem a dorazila ke skupin?budov, bývalému to klášteru, kde našli nedobrovol-ný útulek zajatci, obráncové a povstalci z jsme za úkol, dopraviti zajatce, po?tem asiosm set osob, na dalmatskou hranici, na pr?smykProlog, který chránila setnina devátá. Devítka ihnedzajatce obklopila, odtáhla s nimi, a posíci její zaujalanaše setnina. Zde, na dalmatsko-bosenské hranici,pod Prologem, na pokraji silnice, vedoucí z Bosnyp?es široký horský h?bet do Dalm
Máj . ylo nám souzeno, abychom se s mužem tím-to ješt? jednou setkali. Naše brigáda obsadila Livno. Dne 28. zá?í prošlanaše, šestá setnina, m?stem a dorazila ke skupin?budov, bývalému to klášteru, kde našli nedobrovol-ný útulek zajatci, obráncové a povstalci z jsme za úkol, dopraviti zajatce, po?tem asiosm set osob, na dalmatskou hranici, na pr?smykProlog, který chránila setnina devátá. Devítka ihnedzajatce obklopila, odtáhla s nimi, a posíci její zaujalanaše setnina. Zde, na dalmatsko-bosenské hranici,pod Prologem, na pokraji silnice, vedoucí z Bosnyp?es široký horský h?bet do Dalmácie, podruhé vi-d?l jsem muže, jenž nám všem v ?áslav? svou ráz-ností zaimponoval a po n?mž jsme se marn? dotéto chvíle pídili. Bylo 1. ?íjna. P?itrhl za námi celý náš pluk odLivna. Posilnili jsme se douškem vína a soustem tu-hého masa s rýží a vydali jsme se na vyvýšeninunad silnicí, kde jsme se posadili a ?ekali na naši. ELIŠKA TYLOVA, dcera Josefa Kajetána Tyla. poštu — na párek oslíku, na jejichž hubené híbetysm?stnán celý, obsažný poštovní náklad. Krátímesi dlouhou chvíli vypravováním. O látku, zajímavoua poutavou, nebyla ovšem nouze. Hovo?ilo se zejmé-na o povstalcích a jejich v?dcích, v Livn? zajatých,kte?í prý byli všichni odsouzeni k smrti a za-st?elení. V tom zahlédnu ?eta?e, jenž sed?l opodál na ka-meni, a cosi kreslil. Neznámý se obrátil — a já v tomho poznal. Byl to náš dobrý známý, záložnik z?áslav?. Kdo je to, jak se jmenuje?, ptám se živ?. »To je p?ece Antonín C h i 11 u s s i, znamenitýmalí?, výborný kamarád,« povídá soudruh. »Toho Chittussího bych rád poznal,« zatoužiljsem. Kamarád na n?ho ihned zavolal, a za chvílised?l malí? mezi námi. M?l v ruce dva skizzovníky,jež ovšem dráždily nesmírn? naši sv?davost. Ochot-n? vyhov?l mojí žádosti a podal mi je. Byly plni?kékrásných, zajíma
Size: 1308px × 1911px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No
Keywords: ., bookcentury1900, bookdecade1910, bookidmjpra, bookpublishervpraze
