Máj . NA ZÁCHRANU SPUSTLÉ KAPLEV „KAJETÁNCE U PRAHY. Y^) VI. ses. lo?ského ro?níku »Památek archaeo-logických a místopisných« upozornil kanovníkvždy v?rné kapitoly na královském hrad? pražskémp. dr. Ant. Podlaha na praubohý stav staré za-jímavé kaple. Ve známé a kdysi populární za-hrad? »Kajetánce« (za bývalou Strahovskou branou)stojí spustlý zbytek krásné kdysi stavitelské pa-mátky ze 17. sloletí, o jejíž píjvodu kolovaly nej-bizarrn?jší pov?sti. Jak dr. Podlaha píše, byl liduneoby?ejný tvar kaple nápadný i vy bájil si o ní,že prý jest to mešita, kterou Karel IV. vystav?lpro mohamedánské vyra
Máj . NA ZÁCHRANU SPUSTLÉ KAPLEV „KAJETÁNCE U PRAHY. Y^) VI. ses. lo?ského ro?níku »Památek archaeo-logických a místopisných« upozornil kanovníkvždy v?rné kapitoly na královském hrad? pražskémp. dr. Ant. Podlaha na praubohý stav staré za-jímavé kaple. Ve známé a kdysi populární za-hrad? »Kajetánce« (za bývalou Strahovskou branou)stojí spustlý zbytek krásné kdysi stavitelské pa-mátky ze 17. sloletí, o jejíž píjvodu kolovaly nej-bizarrn?jší pov?sti. Jak dr. Podlaha píše, byl liduneoby?ejný tvar kaple nápadný i vy bájil si o ní,že prý jest to mešita, kterou Karel IV. vystav?lpro mohamedánské vyrabitele koberc?, jež byl doPrahy povolal. Odborník?m zase byly nápadnýmiarchitektonické detaily románské, jež tu spat? Kaple v „Kajetánce u Prahy. Jimi dal se r. 1871. svésti B. Grueber, jenž kaplituto pokládal za starou románskou stavbu a vy-slovil o ní domn?nku, že byla poh?ební kaplí klá-štera B?evnovského. Zjišt?no je, že kapli roku 1666 zbudoval hrab?Bernard Ignác Bo?ita z Martinic, syn defenestro-vaného, pro ?eholniky theatiny (kajetany). ArchitektA. Baum uve?ejnil první správný lísudek o stavb?této (ve »Kv?tech<j ro?. 1871). »ByI tehdážu nás oby?ej,« píše Baum — »že církevní stavby,v katolickém sv?t? zvláš? ct?né, se napodobily,jako na p?iklad hrob Jerusalémský, d?m lore-tánský. Bellem atd. — vše prý ,dle originál?až na palec v?rn? vym??eno. Podobn? se d?lotaké s kaplí P. Marie Ottingské . . První pohledpou?uje nás, že jest to napodobení okrouhlé stavbyrománské. Stavitel ale slohu tomu nerozum?l atéž i sloh ten napodobiti nedovedl; byl p?íliš za-hloubán do slohu renesan?ního, než abydo tvaru sl
Size: 1387px × 1801px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No
Keywords: ., bookcentury1900, bookdecade1910, bookpublishervpraze, bookyear191