Máj . d?siti sespáru ?ertovy ruky, která na rozdíl od lidské máasi šest prst?. A také nyní p?es všechna napomínání a úzkosti o mé zdravé údy pe?ujících tet jsemstále nap?ed. Již jsem zahlédl mezi stromovím šikouvysoké pilí?e mostu a hned v zap?li skota?ivýmposkokem bezstarostného mládí p?eb?hnu most, jenco si tak ze zv?davosti pop?eju z leva, praváchvilku nakouknouti do jeho zalesn?né ím na p?edhradí. Zeje prázdnotou. Odhodímp?ít?ž na nejbližší z p?ipravených výletník?m pri-mitivních stol? a nedbám ani, že jupka mé sest?e-nice s mým deštníkem svalila se na zem. Hotovímse proniknout
Máj . d?siti sespáru ?ertovy ruky, která na rozdíl od lidské máasi šest prst?. A také nyní p?es všechna napomínání a úzkosti o mé zdravé údy pe?ujících tet jsemstále nap?ed. Již jsem zahlédl mezi stromovím šikouvysoké pilí?e mostu a hned v zap?li skota?ivýmposkokem bezstarostného mládí p?eb?hnu most, jenco si tak ze zv?davosti pop?eju z leva, praváchvilku nakouknouti do jeho zalesn?né ím na p?edhradí. Zeje prázdnotou. Odhodímp?ít?ž na nejbližší z p?ipravených výletník?m pri-mitivních stol? a nedbám ani, že jupka mé sest?e-nice s mým deštníkem svalila se na zem. Hotovímse proniknouti dále, p?es kratší most, na n?mžnení již tolik svatých, jako na prvém, ale oba ob-sazují jej vydatn?. P?ed m?stkem kaple, spíše jenvýklenek lat?mi zahražený. Málo vkusná, jako vše,co na Valdštýn? p?istav?no nového. Za lat?mi mihlse mi p?ed o?ima n?jaký obraz. Kluk zv?davá ihnedp?istoupím. #^^. Oko?. Kreslil K. H. Mácha. Z?ernalá freska, na niž nemnoho rozeznati na prvýpohle?. Postava n?jakého sv?tce. Dle p?ehozenék?že ?i jakés haleny m?l by to býti sv. Jan K?titel,p?edch?dce Pán? A vskutku, ta hlava má cosiKristusového. Neoby?ejná hlava. Postava splývásice v špatném osv?tlení skoro úpln? s tmavýmrozprýskaným pozadím, ale ta hlava svití a zá?í.Plane z obrazu jako gloriolou prozá?ena. Glorioloumu?ednictví? Ano, ta tvá? je plna bolesti,jako poplvané, rozbodané líce Uk?ižovaného. A zvlá-štní dobrotou sálá. ?ím déle se na obraz dívám,tím více spat?uji v n?m života. Stojím p? výraz je mi pov?dom. N?kde již jsem vid?lzachyceny ty rysy. Odn?kud se na mne již dívalata vážná, mužná tvá?, plná zamyšlení, v nitroobrácená, s tím zádum?ivým rysem hluboké zá-dum?ivosti. Jenom kade?e až k ramen?m splývající
Size: 2017px × 1239px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No
Keywords: ., bookcentury1900, bookdecade1910, bookpublishervpraze, bookyear191
