Máj . hživo?il. Tentýž o-sud sdílela s nímKou?im. Dnespom?rn? nejži-v?jší je Brod, aleve všech t?echm?stech jakobyžil jeden lid. Ne-ní tu pražádnéhoantagonismu, ja-ký vídáme leckde mezi m?sty. Místo, na n?mž stojí nyn?jší mo-hyla, pat?í ješt? k území ?eskobrodskému,lipanský katastr jest však v té stran? na konciokresu a jeho jihovýchodní hranice jest hra-nicí okresní. P?šky je sem z Brodu p?l druhé ho-diny, z Kou?imi o polovici mén?. Linie, naniž mohyla stoji, je snad p?edhistorickou hra-nicí a starobylou stezkou, a táhne se zna-teln? ze Sázavy až k Chotouni. Ta okolnost,že ?ára, n?kde jako ro


Máj . hživo?il. Tentýž o-sud sdílela s nímKou?im. Dnespom?rn? nejži-v?jší je Brod, aleve všech t?echm?stech jakobyžil jeden lid. Ne-ní tu pražádnéhoantagonismu, ja-ký vídáme leckde mezi m?sty. Místo, na n?mž stojí nyn?jší mo-hyla, pat?í ješt? k území ?eskobrodskému,lipanský katastr jest však v té stran? na konciokresu a jeho jihovýchodní hranice jest hra-nicí okresní. P?šky je sem z Brodu p?l druhé ho-diny, z Kou?imi o polovici mén?. Linie, naniž mohyla stoji, je snad p?edhistorickou hra-nicí a starobylou stezkou, a táhne se zna-teln? ze Sázavy až k Chotouni. Ta okolnost,že ?ára, n?kde jako rokle, n?kde jako úvo-zová cesta nebo rovný vysoký b?eh, spojujeChotou? se Sázavou, rodišt? sv. Prokopa(tej vsi im? Chotú? d?jí — praví legenda)s místem jeho mnišského p?sobení, dalapodn?t k legend? o sv. Prokopu a ? lidové p?edstav? je neznámá hranice po-dnes >? e r t o v o u brázdou*, již vyoral. Sokolové na Lipanském bojišti. ?ÍSLO 36 a 37. — MÁ J ro?ník II. sv?tec s ?ertem. U Chotoun? se zastavili,svatý vyhodil pluh a z té hlíny je tu podnesmohjla, a zastr?il do zem? botku (otku), tase zazelenala, vyrostla a podnes je tu n?jakýdubec, ovšem již suchý. Letos jsme vedlen?ho vysadili nový. »Certova brázda« táhne se po temeni Lipské.Mohyla Prokopa Holého, jak ?e?eno, stojí p?ímona ní, a tak se tu v ústním podání spojujídv? legendy Prokopské. Také o ProkopuHolém povídá si lid v?ci, které v historiinejsou, ále zcela bez podstaty není žádnépodání. O míst? jeho poh?bení vypráv?nyv?ci rijzné. Dle jedné tradice poh?ben ? bylProkop pod vysokým smrkem,*) tam však bylosvého ?asu kopáno do veliké hloubky zaú?elem hospodá?ským a nenalezeno ni?í jest v t?ch místech rybní?ek, ale stávalatam studánka, zvaná »d?evnice«, snad podled?ev?ného roubení. Jiná tradice, širšímu obe-censtvu nezná


Size: 1903px × 1313px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No

Keywords: ., bookcentury1900, bookdecade1910, bookpublishervpraze, bookyear191