Máj . ak budí odpor, byly obavy, žese ocitneme p?ed mezerou, ze které by se mohlastáti dokonce snad propast. Bohudíky, krev není voda. Studenti našich dn?p?esv?d?ili se, že není sm?šnou obava o naše ná-rodní bytí, že ješt? ani základy svého ?ešstvi ne-máme ubezpe?ené a že d?íve než za?neme po?á-dati Evropu, nutno zamysliti se nad tolika primi-tivními v?cmi ?eské domácnosti. A pi^išly zase domody odsouzené studentské trikolory, ?epice, fáborya hesla. A p?ednášky na vsích, ochotnická divadla,p?vecké kroužky, deklamace, prapory a sjezdy. A zdá se, že prchlé desítiletí studeného filosofo-váni nez?
Máj . ak budí odpor, byly obavy, žese ocitneme p?ed mezerou, ze které by se mohlastáti dokonce snad propast. Bohudíky, krev není voda. Studenti našich dn?p?esv?d?ili se, že není sm?šnou obava o naše ná-rodní bytí, že ješt? ani základy svého ?ešstvi ne-máme ubezpe?ené a že d?íve než za?neme po?á-dati Evropu, nutno zamysliti se nad tolika primi-tivními v?cmi ?eské domácnosti. A pi^išly zase domody odsouzené studentské trikolory, ?epice, fáborya hesla. A p?ednášky na vsích, ochotnická divadla,p?vecké kroužky, deklamace, prapory a sjezdy. A zdá se, že prchlé desítiletí studeného filosofo-váni nez?stane bez ú?inku. Bude snad nyní vícepravdy v nových stycích studentstva, snad i vícepevnosti v stavb? nových organisaci a dost mužnést?ízlivosti p?i volb? prost?edk? a hledaní barvu ?eskou v nich není t?eba v?bec míti jižstrach. V tomto znamení vítáme letošní studentskéokázalosti s up?ímnou radostí.. CISLO 38. M Á J ROCNIK II. -^-^ Dvo?ákovo Requiem otev?elo ?adu p?ed-stavení na pam?t mistrovi uspo?ádaných. — Slyšícenové zhudebn?ní starodávného liturgického textu,mimod?k z?íme vyvstávati p?ed sebou dv? ?i t?iskladby requií, zaujavších ?elné místo v literatu?esv?tové. Po ?istých, zbožných klassických liniíchsmírné a smutky ut?šující labutí písn? Mozartovyvzpomeneme zoufalého úp?ní, mystického vytržení,výbuch? hr?zy, jak rozrušují nás a ot?ásají námiv díle Berliozov?. A vzpomeneme snad ohnivýcha sladkých slov, jimiž v divadelní póse modlí seVerdi za velkého svého rodáka Manzoniho. Každáze skladeb t?c*! zna?í naprosto nové stanoviskok danému slovu církevnímu. Tomu d?kuje svévynikajíc! postavení v d?jinách, d?kuje tomu i svépostavení v?d?í; kde který duch epigonní opíráse o díla ta, vzhlíží k nim, jako ke skv?lým ide-álním vzor?m. — Že mistr náš k textu církvenovéh
Size: 1363px × 1832px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No
Keywords: ., bookcentury1900, bookdecade1910, bookpublishervpraze, bookyear191
