Besedy asu . smej?it kde kterou volnou, užnechrán?nou kreslenou efeméruz dávno zapadlých ?asopis? a nap?chovat jimi tlu-sté svazky, aby nebylo vid?t, že v nich chybí, cona žádný zp?sob v nich chyb?t nesmi. Zp?ísnit m?-?ítko! A nejd?ív za?adit v?ci nepominutelné; ponich už pak vždy ješt? vybude, kam roztrousitlepši ukázky z v?cí pominutených. Píši to z lásky k um?ní mistrovu i ze zájmu odílo samo; ml?et k tomu, jak se provedlo dosud,nemohlo by naposledy prosp?t ani Alši, ani nám,.ani pasu Topi?ovi. Gamma. SMETANOVA „VLAST. (Dojem z Hodu váno?ního 1915.)-Mnohokrát slyšel jsem Vlast, ale tak jako
Besedy asu . smej?it kde kterou volnou, užnechrán?nou kreslenou efeméruz dávno zapadlých ?asopis? a nap?chovat jimi tlu-sté svazky, aby nebylo vid?t, že v nich chybí, cona žádný zp?sob v nich chyb?t nesmi. Zp?ísnit m?-?ítko! A nejd?ív za?adit v?ci nepominutelné; ponich už pak vždy ješt? vybude, kam roztrousitlepši ukázky z v?cí pominutených. Píši to z lásky k um?ní mistrovu i ze zájmu odílo samo; ml?et k tomu, jak se provedlo dosud,nemohlo by naposledy prosp?t ani Alši, ani nám,.ani pasu Topi?ovi. Gamma. SMETANOVA „VLAST. (Dojem z Hodu váno?ního 1915.)-Mnohokrát slyšel jsem Vlast, ale tak jako váno?ním Hod? 1915, ješt? nikdy. Když jsem seubíral k domovu bylo srdci t?žko p?e- mírou pohnutí. Od let d?tství nezapomenout, cojsou slzy. nebyl bych se býval ostýchal zaplakathlasno uprost?ed lamp a lidí na ve?ejné ulici. Bylomn? to úžasno i samoz?ejmo zárove? — na úžasproto, že ta zcela zapomenutá, náhle se ohlašu-. Aert van der Neer: Zimni krajina. jící v?c — slzy — mi dosv?d?ovaly, kterak udalose v t?ch dvou hodinách váno?ního odpolednen?co mimo?ádného; samoz?ejmo proto, že v tuchvíli bylo mi to jedinou možnou formou pokornévd??nosti k dílu velikého um?lce. Vím. že v ži-vot? ze všech lidí, živých mrtvých, daroval mipráv? Smetana nejvíc; nyní tedy darovat mi i tytodv? nejvyšší hodiny mého celého žití, nebofvpravd? zcela ne?ekáno p?išlo mi prožít vrcholoTéchvíle bytí za onoho odpoledne. 224 Bylo t?eba do?kat se pravé doby dílu souzené(— každému dílu um?leckému ur?ena bývá ta-ková pravá hodina, d?ív nebo pozd?j, byf i za století, dávno po smrti p?vodcov? ): pro Vlast Smetanovu jist? p?išla ta hodina nyní. Ted jet?eba ji slyšet, celou duší, nejpozorn?jším duchem,nejcitliv?jším srdcem: nyní jala se vydávat zesvých hlubin všecku silu, kterou jsme v ní d?ívjen tušívali. Jako by báse? sama teprv
Size: 1296px × 1927px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No
Keywords: ., boo, bookauthorherbenjan18571936, bookcentury1900, bookdecade1910
