Máj . Avšak v prost?ed rybní?ka ten den prose-kali led, aby prý m?li dost vzduchu kap?íí pouze tenká slupka ledu potahovalaotvor. Jen to tam dut? zapraskalo, voda vy-st?íkla, a už nikdo neuvid?l živého hošíka. A pak ho n?co unášelo nad doškovou ves-ni?ku, vysoko na ?erné lesy až k samýmšedým oblá?k?m, odkud poznával všecek kraj,kde jezdíval se svým tatínkem. Vesni?ka však mžikem zmizela v nesmírnéhloubce, rozplynuly se oblá?ky, prostor ne-kone?ny objevil se p?ed užaslýma zrakomahošíkovýma. Byl unášen dále v mo?i sv?tel-ných paprsk?. Vycházely odn?kud s výšejako osl?ující vlákna p?edeného


Máj . Avšak v prost?ed rybní?ka ten den prose-kali led, aby prý m?li dost vzduchu kap?íí pouze tenká slupka ledu potahovalaotvor. Jen to tam dut? zapraskalo, voda vy-st?íkla, a už nikdo neuvid?l živého hošíka. A pak ho n?co unášelo nad doškovou ves-ni?ku, vysoko na ?erné lesy až k samýmšedým oblá?k?m, odkud poznával všecek kraj,kde jezdíval se svým tatínkem. Vesni?ka však mžikem zmizela v nesmírnéhloubce, rozplynuly se oblá?ky, prostor ne-kone?ny objevil se p?ed užaslýma zrakomahošíkovýma. Byl unášen dále v mo?i sv?tel-ných paprsk?. Vycházely odn?kud s výšejako osl?ující vlákna p?edeného skla se žha-vého kolovratu. Nemohl vydržeti t?ch paprsk?v,musil zav?íti o?i. Když op?t prohlédl, svatýPetr mu práv? otevíral nebeskou bránu. A te? tedy byl s množstvím všelijakýchd?tí u strome?ku. Než ony bez ostychu seradovaly, on pak byl zamlklý a bojácný. Rádby se byl dob?e podíval na Hospodina Boha,. CiSLO 14. MÁJ RO?NÍK II. ale strach nevýslovný ho uchvacoval, kdykolise obrátil k nejvyššímu tr?nu. Alespo? svatý Petr kdyby tam byl. ten užp?ipadal Ji?íkovi jako známý, pon?vadž bylv jeho rodné d?dince. A ze všech sv?tc? takénejvíce se podobal lidem, které hoch domavídal. Byl skoro jako starý polesný Stoklasa,také takové postav}, také takovou m?l hlavuna temeni holou i leskloua takové bílé vousy. N?kdo se dotklJi?íkovaramene. Byl to Ježíšek. »Pro? jsi tak smuten?*otázal se m?kkým hla-sem. Hošík zase vzdychl. ^Cht?l bych být doma,«zatoužil. »Doma — ve své malé,chudé vesnici ?« Dít? p?isv?d?ilo. »Vždy? tam nikoho ne-máš. Tatínek i maminkati um?eli, trp?l jsi tam hla-dem a zimou. »Je tam ješt? babi?ka,u které jsem z?stá si dv? husj, ajá zas na ja?e musímpást housátka. A pak jetam taky beznohý Chejna jeho kulhavý pes, co musbírá almužnu^ Ne, ne,tam u nás v Cechách jevšechno krásné


Size: 1861px × 1342px
Photo credit: © The Reading Room / Alamy / Afripics
License: Licensed
Model Released: No

Keywords: ., bookcentury1900, bookdecade1910, bookpublishervpraze, bookyear191